Leden
Leden 2024 byl nejteplejším lednem od počátku záznamů v roce 1850. Globální průměrná teplota vzduchu byla o 0,7 °C teplejší oproti současnému období (1991-2020). Nové rekordy byly zaznamenány také v teplotách povrchu moří (SST), které zůstaly na mimořádně vysoké úrovni v celosvětovém měřítku, a to i přes loňské oslabení jevu El Niño (Copernicus, ECMWF).
Výše uvedená mapa ukazuje pozitivní teplotní anomálie (červeně) v lednu v západní Africe, na Blízkém východě a v severovýchodní oblasti severoamerického kontinentu. Naopak záporné anomálie (modrá barva) byly pozorovány ve Skandinávii, na Aljašce a v několika oblastech Ruska.
Únor
V únoru jsme informovali o nezvyklých jarních vedrech ve Španělsku, kdy se teploty v některých oblastech blížily hranici 30°C. Uživatelé našich webových kamer tehdy mohli vidět přeplněné pláže na východním pobřeží země.
Únor 2024 byl také celosvětově prohlášen za nejteplejší únor v historii měření (NOAA). V té době WMO předpovídala na období od dubna do června vysokou pravděpodobnost neutrálního stavu ENSO. Vědci také upozornili na potenciální nebezpečí každoroční hurikánové sezóny. Jak jsme informovali v jednom z našich článků, neutrální stav ENSO nebo stav La-Niña podporuje vznik hurikánů (viz článek).
Březen
Z meteorologického hlediska začíná jaro na severní polokouli 1. března, zatímco na jižní polokouli začíná podzim. Do března 2024 však bylo ochlazení na jižní polokouli minimální. Argentina zaznamenala intenzivní srážky ve velmi krátkém období a rovněž Brazílie se potýkala s četnými přívalovými srážkami. Na všech kontinentech byly v březnu zaznamenány rekordní teploty, takže každý z prvních tří měsíců roku 2024 byl nejteplejší v historii.
Kromě zvýšených teplot vzduchu vzbudily značnou pozornost i trvale vysoké teploty povrchu moře: Březen 2024 byl dvanáctým měsícem v řadě, kdy teploty povrchu moře dosáhly rekordních měsíčních hodnot.
Kromě toho se v Indickém oceánu vytvořilo několik tropických bouří, včetně tropického cyklonu Filipo, který 12. března zasáhl pevninskou část Mosambiku a způsobil devastaci. Přibližně ve stejné době, ale o rok dříve, způsobil rozsáhlé škody tropický cyklon Freddy, který překonal rekord jako nejdéle trvající tropický cyklon s celkovou dobou trvání 36 dní (WMO, meteoblue).
Duben
V dubnu se ve Spojených arabských emirátech a Ománu vyskytly mimořádně vzácné a intenzivní srážky. Oblasti, kde obvykle spadne jen velmi málo srážek, zasáhly prudké lijáky. Například Dubaj zažívá podle našich klimatických analýz ERA5 v průměru přibližně 24 dní v roce se srážkami, přičemž 22 z těchto dní se denní úhrny pohybují v rozmezí od 0,1 do 10 mm. Dne 16. dubna 2024 se však během pouhých 24 hodin nashromáždily srážky o množství několika set litrů na metr čtvereční.
Podle Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) spadlo na letišti v Dubaji za jediný den přibližně 144 mm srážek. Nejvyšší zaznamenaný úhrn srážek v Emirátech v tento den činil 259,5 mm. Tento úhrn srážek značně převyšuje množství, které je obvykle pozorováno za celý rok. Přiložený obrázek znázorňuje srážky nashromážděné za 120 hodin (model: ERA5T).
Jen několik dní po události se začaly šířit zvěsti, že za vydatné srážky může takzvaný "cloud seeding". Tato geoinženýrská metoda spočívá v záměrném vhánění aerosolů do atmosféry, které mají podpořit tvorbu srážek tím, že působí jako kondenzační jádra oblaků (CCN - Cloud Condensation Nuclei) nebo ledová jádra (IN - Ice Nuclei).
Výsev mraků však nebyl příčinou těchto přívalových dešťů. Místo toho lze skutečnou příčinu připsat poklesu studeného vzduchu (souvisejícímu také s nízkým tlakem ve vyšších hladinách atmosféry). Tento jev vytváří značnou atmosférickou nestabilitu, která způsobuje rychlé stoupání vzduchových hmot, než dojde k jejich ochlazení a kondenzaci. (Další informace jsou k dispozici zde.)
Květen
Jak se dalo očekávat, i květen 2024 byl nejteplejším květnem v historii a mezitím ENSO přešlo do neutrálního stavu. Mexiko již v dubnu zažilo několik intenzivních vln veder, které pokračovaly i v květnu 2024. V kombinaci s rozsáhlým suchem tak vznikla souhra více přírodních nebezpečí, v odborné literatuře známá jako "složené události". Konkrétně se jednalo o složené události sucha a vlny veder (Compound Drought and Heatwave Events, CDHE). Z naší mapy teplotních anomálií vyplývá, že v květnu se v rozsáhlých částech Mexika vyskytly kladné teplotní anomálie přesahující 4 °C.
Červen
Počátkem června začíná nejen meteorologické léto na severní polokouli, ale také hurikánová sezóna v Atlantiku. V našem dvoudílném seriálu o hurikánech publikovaném v roce 2024 jsme vysvětlili, proč se tropické cyklóny v Atlantiku obvykle tvoří mezi červnem a srpnem (viz článek). První pojmenovaná tropická bouře tohoto roku, tropická bouře Alberto, se vyvinula v Mexickém zálivu 17. června 2024 a o několik dní později se rozptýlila nad mexickou pevninou. Ke konci měsíce se zformoval první hurikán sezóny, hurikán Beryl, kterému se budeme podrobněji věnovat v červencovém shrnutí roku 2024.
Kromě intenzivních srážek v některých oblastech jihovýchodní Asie a jižní Afriky byly v červnu 2024 zaznamenány také ničivé vlny veder, z nichž některé doprovázely rozsáhlé lesní požáry. Příkladem je vlna veder nad Řeckem, kde byly v mnoha oblastech několik dní po sobě zaznamenány maximální teploty přesahující 38 °C. Zasaženo bylo také více zemí v jihovýchodní Evropě a na Blízkém východě. Naše mapy anomálií pro červen upozorňují na rozsáhlé záporné srážkové anomálie a kladné teplotní anomálie.
Červenec
Červenec 2024 byl rovněž poznamenán dlouhotrvajícími a intenzivními vlnami veder. Středomořské vlny veder přetrvávaly a tento měsíc se stal opět nejteplejším v historii (NOAA). Významnou červencovou událostí byl hurikán Beryl, který se zapíše do historie jako nejranější hurikán kategorie 5 v každoročně se opakující hurikánové sezóně.
Koncem června se Beryl změnil z “tropické poruchy” na “tropickou depresi”, kterou poháněly tzv. africké východní vlny (AEW). Abnormálně vysoké teploty při povrchu moře umožnily buňce rychle zesílit. Již 2. července 2024 dosáhl Beryl nejvyšší kategorie hurikánu (kategorie 5 podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice hurikánů). Při průchodu Karibským mořem zdevastoval několik ostrovních států a části poloostrova Yucatán. Dne 8. července 2024 Beryl dosáhl pevniny v Texasu jako hurikán 1. kategorie a následně zeslábl.
Srpen
Kromě hurikánu Debby v Atlantiku se v srpnu vytvořily i další tropické cyklóny, včetně tajfunu Asna v Indickém oceánu a tajfunu Shanshan v Tichém oceánu. Koncem měsíce způsobila Asna značné škody v Indii a jižním Pákistánu. Rovněž koncem srpna Shanshan zasáhl japonské ostrovy, které již byly nedlouho předtím zasaženy tropickou bouří Maria a tajfunem Ampil. Srpen navíc přinesl v mnoha regionech rekordně vysoké teploty a byl opět celosvětově nejteplejším srpnem v historii.
Satelitní obrázek (vlevo) ukazuje tři bouřková centra blížící se k Japonsku. (1) je tropická bouře Maria, která 11. srpna dosáhla pevniny. (2) zobrazuje vývojovou fázi tajfunu Ampil předtím, než 16. srpna zasáhl Japonsko, a (3) ukazuje ranou fázi tajfunu Shanshan, který se 28. srpna přesunul nad jižní oblasti Honšú.
Září
Poprvé po 16 měsících nebyl stanoven nový globální teplotní rekord pro nejteplejší měsíc v historii. Podle NOAA se na druhém místě umístilo září 2024 s globální průměrnou teplotou o 0,19 °C nižší než nejteplejší září (2023). Teplota povrchu moře v září zůstala v normálním rozmezí. Po počáteční teplé fázi na konci léta došlo ve střední Evropě k prudkému poklesu teplot. Příliv studeného polárního vzduchu od severozápadu způsobil první nástup zimy v Alpách, kde na některých místech napadl sníh v nadmořské výšce pod 1500 metrů. Zatímco v Alpách sněžilo, v nížinách se vyskytovaly vydatné srážky.
Říjen
Zde se opět zaměříme na Španělsko, kde koncem října došlo k další extrémní události. Izolovaná tlaková níže způsobila, že v určitých oblastech spadlo během pár hodin několik set litrů srážek na metr čtvereční. To rychle vedlo k rozsáhlým záplavám, sesuvům půdy a bleskovým povodním. Rozsah těchto přírodních nebezpečí byl zvláště patrný v provinciích Valencie, Murcie a Andalusie. Vzhledem k přívalu studeného vzduchu, který se udržel po několik dní, byly srážky nejen velmi intenzivní, ale také dlouhotrvající.
Naše mapy výšky 500 hPa ukazují velkoplošnou atmosférickou cirkulaci (vlevo) a dominantní příliv studeného vzduchu se středem nad Gibraltarským průlivem (vpravo) dne 29. října 2024.
Mapa ukazuje nadmořskou výšku, ve které se nachází tlak 500 hPa, což je obvykle v rozmezí 5 až 6 kilometrů nad zemí. Červeně podbarvené oblasti označují oblasti, kde je tohoto tlaku dosaženo ve větší výšce, což znamená systém vysokého tlaku při povrchu. V atmosférických vědách jsou takové mapy užitečné zejména při analýze atmosférické cirkulace. Poskytují přehled o oblastech vysokého a nízkého tlaku, planetárních vlnách (Rossbyho vlny), příkopech, hřebenech a advekci vzduchových hmot. To z nich činí základní nástroje pro analýzu velkoplošných procesů počasí a klimatu. Na snímku vpravo je znázorněna oblast teplého vzduchu (hřeben) a v ní izolovaná odříznutá tlaková níže. Východní až jihovýchodní strana systému nízkého tlaku je často vynášena advekcí teplého vzduchu. Teplý, vlhký vzduch stoupá k povrchu, ochlazuje se a kondenzuje.
Listopad
Ke konci roku se vytvořilo několik tropických bouří a cyklónů. Patřil k nim cyklon Fengal, který se v Bengálském zálivu z tropické deprese stal cyklonem a 1. prosince zasáhl indickou pevninu. Začátkem měsíce zasáhl Filipíny také supertajfun Pepito. Pepito byl šestou tropickou bouří, která zasáhla ostrovní stát v průběhu 30 dnů.
Naše měsíční souhrnná mapa srážek ukazuje také významné srážkové úhrny na Filipínách, v Indonésii a Thajsku. Ty jsou z velké části způsobeny australským monzunem, který tyto oblasti ovlivňuje.
Prosinec
Když se rok 2024 chýlil ke konci, bylo již nesporné, že se jedná o první rok, kdy průměrná globální teplota výrazně překročila 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Rok 2024 byl navíc nejteplejším rokem v historii od roku 1850. Tento rok představuje další článek v dlouhé řadě teplotních rekordů, za nimiž stojí jednoznačně změna klimatu způsobená člověkem.
Přestože přirozená proměnlivost klimatu, jako je El Niño, může ovlivňovat krátkodobé extrémy, celkový trend oteplování je jednoznačně způsoben nárůstem emisí skleníkových plynů. Změna klimatu má za následek nejen oteplování, ale také častější a intenzivnější výskyt extrémních jevů, jako jsou vlny veder, přívalové deště a sucha, což opakovaně potvrdil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).
Systémy monitorování a včasného varování jsou pro řešení těchto problémů zásadní. Umožňují včas odhalit rizika, omezit škody a zvýšit odolnost společnosti vůči rostoucím dopadům změny klimatu.
