Připravili jsme pro vás sérii článků, které zkoumají vlny veder ze všech úhlů pohledu – popisují jejich příčiny a důsledky a analyzují vědecké poznatky, které za tímto meteorologickým extrémem stojí. Obsahuje osm částí:
- Úvod
- Vzorce vln veder
- Dopady na lidské zdraví
- Dopady na městské oblasti
- Extrémní horka v roce 2024
- Souvisí vlny veder se změnou klimatu?
- Přizpůsobení se častějším obdobím extrémních veder
- Teplota, zdánlivá teplota a indexy tepla.
Podle Šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vedla člověkem způsobená změna klimatu od 50. let 20. století ke zvýšení četnosti, intenzity a délky trvání vln veder. Očekává se, že další oteplování tento trend ještě posílí – každé zvýšení globální teploty o 0,5 °C výrazně zvyšuje jak četnost, tak závažnost extrémních teplotních jevů, včetně vln veder.
Odhady uvádějí, že člověkem způsobená změna klimatu vedla mezi květnem 2023 a květnem 2024 k průměrnému nárůstu počtu dní s extrémním horkem o 26, a to ve všech sledovaných lokalitách po celém světě, ve srovnání se scénářem bez globálního oteplování.
V následujícím roce se v důsledku klimatické změny počet dní s extrémním horkem minimálně zdvojnásobil ve 195 zemích a teritoriích.
Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že globální oteplování v současnosti probíhá mimořádně rychlým tempem. Každý rok mezi lety 2015 a 2024 patřil mezi deset nejteplejších v historii a očekává se, že globální teploty budou mezi lety 2025 a 2029 nadále atakovat rekordní hodnoty.
Podle předpovědí budou průměrné globální teploty v tomto období o 1,2 °C až 1,9 °C vyšší než v předindustriální éře (1850–1900), přičemž existuje 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z těchto roků překoná současný rekord z roku 2024.
Podle IPCC bude tento nárůst nejvýraznější v polárních oblastech a ve středních zeměpisných šířkách.
Není jisté, jak bude rostoucí globální teplota ovlivňovat výskyt vln veder v různých regionech. Ačkoli oteplování zvyšuje pravděpodobnost extrémních teplotních událostí, jejich hlavní příčiny zatím nejsou zcela objasněny. V některých oblastech se opakují vlny veder, které překračují projekce současných klimatických modelů, což vyvolává otázky ohledně jejich schopnosti přesně odhadovat regionální rizika spojená s globálním oteplováním.
"Průměrná roční plocha (pevnina, oceán nebo obojí) mezi 0° a 70° severní šířky na severní polokouli, která zaznamenala extrémní vlny veder během měsíců květen až září v období 1950–2023. Buňka v mřížce je považována za postiženou extrémním horkem, pokud její denní maximální teplota překročí vyhlazený práh 90. percentilu pro příslušný kalendářní den, na základě referenčního období 1981–2010. Plocha je vyjádřena v milionech čtverečních kilometrů a je odvozena z reanalýzy dat ERA5. Grafika: Oliver Indra."
Tato situace zdůrazňuje naléhavost dalšího výzkumu změny klimatu a výskytu a intenzity vln veder. Rovněž podtrhuje důležitost neustálého monitorování, hodnocení a hledání řešení, jež mohou pomoci zmírnit rizika spojená s extrémním horkem.
Prozkoumejte, jak vám nástroje od meteoblue pomohou připravit se na vlny veder: Městské teplotní mapy nabízejí hyperlokální teplotní přehledy přizpůsobené městskému plánování a veřejnému zdraví, climate+ poskytuje dlouhodobá modelovaná a pozorovaná klimatická data pro strategické přizpůsobení a point+ poskytuje přesné, přizpůsobitelné předpovědi počasí pro jakoukoli lokalitu.
Tento článek částečně vychází z původní práce Jaroslavy Sochorové (Windy.com), kterou upravila a přizpůsobila společnost meteoblue.
