V uplynulých dnech se Česká republika a sousední země potýkaly s rozsáhlými povodněmi způsobenými vydatnými dešti. Tato extrémní povětrnostní událost vedla ke značným škodám, tisíce lidí byly evakuovány a mnoho domácností zůstalo bez proudu. Hlavní příčinou těchto povodní je systém nízkého tlaku vzduchu s názvem ANETT, spojený s meteorologickým jevem "Vb" (pět-B), který je vidět i na naší mapě tlaku na hladině moře.
Meteorologové používají římské číslice pro kategorizaci drah zvláštních systémů nízkého tlaku. Povětrnostní vzorec Vb je systém nízkého tlaku vzduchu, který vzniká v severním Středomoří. Tento systém se obvykle pohybuje severovýchodním směrem a přináší vlhký vzduch ze Středomoří do střední Evropy. Jev Vb je známý tím, že způsobuje extrémní srážky, zejména když je teplota vody Středozemního moře vyšší než obvykle.
V současné době je Středozemní moře přibližně o 3 stupně Celsia teplejší, než je dlouhodobý průměr pro toto roční období. Tato zvýšená teplota umožňuje systému nízkého tlaku absorbovat více vlhkosti, což vede k intenzivnějším srážkám na pevnině. Za normálních okolností je počasí v Evropě ovlivňováno převážně systémy nízkého tlaku vzduchu, které se pohybují od západu k východu. Přítomnost studených vzduchových hmot nad západní Evropou však může tento typický vzorec změnit.
V tomto případě blokoval obvyklý pohyb povětrnostních systémů od západu na východ silný systém vysokého tlaku vzduchu nad Skandinávií. Tento systém vysokého tlaku donutil systém nízkého tlaku ANETT, aby se vydal jižnější cestou ze severního Atlantiku, čímž se dostal do přímého kontaktu s teplým a vlhkým vzduchem ze Středomoří. Vzájemné působení studeného vzduchu nad západní Evropou a teplého a vlhkého vzduchu ze Středomoří vytvořilo podmínky pro kondenzaci ve vzduchové hmotě, což vyvolalo silné srážky a následné záplavy. Mapa vlevo ukazuje kumulované srážkové úhrny >50 mm v období od pátku (2024-09-13) do neděle (2024-09-15). Mapa dokonale zobrazuje rozložení a oblasti s největšími srážkovými úhrny (vizualizováno červeně).
Ve vyšších polohách, zejména v Alpách, srážky padaly ve formě sněhu, což je znázorněno na naší mapě výšky sněhu.
Vzhledem k tomu, že se nad regionem udržuje pomalu se pohybující tlaková níže, vrstva sněhu se každým dnem zvětšuje. Předpovědi však naznačují, že v nadcházejících dnech dojde k nárůstu teplot, což může urychlit tání sněhu a ještě více rozvodnit již tak rozvodněné řeky a zvýšit riziko dalších povodní.
