Předpověď počasí sice může hlásit 35 °C, jenže toto číslo samo o sobě vypovídá o skutečném pocitu horka jen málo. Jak lidské tělo na teplo reaguje, spoluurčují vlhkost vzduchu, sluneční svit, vítr i okolní prostředí. A právě tyto činitele dokážou během vlny veder vytvořit velké rozdíly v tepelné pohodě i mezi sousedními místy.

Vlny veder patří k nejzávažnějším meteorologickým hrozbám v Evropě: dopadají na miliony lidí i na infrastrukturu, zemědělství a energetiku. Co však vlnu veder vlastně způsobuje? Proč některé trvají dny, či dokonce týdny? A jak je meteorologové předpovídají?

Počasí v různých částech světa spolu často souvisí, byť je od sebe dělí tisíce kilometrů. Studenou zimu v Evropě či bouřlivou sezonu v Atlantiku lze někdy vystopovat až k oceánským a atmosférickým anomáliím, jež vznikají daleko za hranicemi dotčeného regionu.

Míra podrobnosti, kterou dnes předpovědi počasí nabízejí, v posledních letech prudce vzrostla. Co se kdysi soustředilo na hrubé regionální vzorce, míří stále zřetelněji k předpovědi na úrovni jednotlivých ulic. Moderní předpovědi dnes dokážou rozpoznat, které části města udrží teplo přes noc, kde se bude hromadit studený vzduch či která místa čelí nejvyššímu riziku přívalového deště a povodní.

Málokterý meteorologický jev se vyvíjí tak rychle jako bouřka. Klidné letní odpoledne se může za necelou hodinu proměnit v prudký déšť, blesky, kroupy a nárazový vítr. Z obyčejného kupovitého oblaku vzejde věžovitý útvar tyčící se přes deset kilometrů do výšky. Bouřky žijí krátce, a přesto patří k nejdynamičtějším meteorologickým jevům.

Pokud vaše jaro začíná svěděním očí a rýmou, pak vám nástroje pro měření kvality ovzduší od meteoblue mohou dát šanci na úspěch ještě předtím, než vyjdete ven.

During high-impact weather events, different forecast maps often show different outcomes. One model predicts stronger wind gusts, another shifts the peak a few hours later, and a third shows precipitation in a slightly different location. The natural question is: which one should we trust?

Terén je jedním z tichých architektů počasí. I když je širší charakter počasí určován frontami, tlakovými útvary nebo tryskovým prouděním, faktem zástává, že kopce, údolí a pohoří mohou rozhodovat o tom, kde se vytvoří oblaka, kde bude pršet, kde vítr zesílí a kde se studený vzduch udrží dlouho po východu slunce.

Krátkodobá rozhodnutí závislá na počasí se často opírají méně o to, co se může stát zítra, a více o to, co se právě odehrává.

Každý rok 23. března slaví celosvětová meteorologická komunita Světový meteorologický den, čímž uznává zásadní roli meteorologických a klimatických služeb pro společnost.