Meteorologické léto, definované jako období od června do srpna, již skončilo, zatímco astronomické léto pokračuje až do podzimní rovnodennosti v září. Toto rozlišení je důležité, protože meteorologická roční období vycházejí z ročního teplotního cyklu a poskytují konzistentní rámec pro monitorování klimatu, zatímco astronomická roční období souvisejí s polohou Země vůči Slunci. S meteorologickým létem za námi je čas zamyslet se nad extrémními povětrnostními a klimatickými jevy, které formovaly Evropu v roce 2025.
Léto začalo brzy, koncem června, kdy jižní Španělsko, Itálie a Řecko zaznamenaly teploty přesahující 40 °C. V červenci se nad Středomořím usadila silná a přetrvávající teplotní kopule, která ještě zesílila vedro. Španělsko zažilo opakované teploty 44–45 °C a Itálie zaznamenala nové rekordy v Římě a Florencii, kde teploty přesáhly 41 °C. V srpnu se tlaková výše posunula na sever a přinesla neobvykle horké podmínky do střední a severní Evropy. Německo, Polsko a země Beneluxu zaznamenaly maximální teploty 35–38 °C, zatímco Skandinávie, která je obvykle mnohem chladnější, zaznamenala 30–32 °C. Kombinace rekordních denních teplot a neobvykle teplých nocí, kdy teploty zůstávaly nad 20 °C, měla vážný dopad na zdraví lidí, energetické systémy a infrastrukturu.
Mapa zobrazující maximální teploty v Evropě, které v některých oblastech překročily 40 °C.
Přetrvávající vedro vytvořilo ideální podmínky pro lesní požáry. Na konci srpna Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) oznámil, že v Evropské unii shořelo více než jeden milion hektarů, což je téměř pětkrát více než v stejném období roku 2024 a výrazně nad dlouhodobým průměrem. Mezi nejvíce postižené oblasti patřily Pyrenejský poloostrov, Řecko, Itálie, Turecko a Balkán, kde dlouhodobé sucho a silný vítr přispěly k rozsáhlým požárům. Kouř z těchto požárů zhoršil kvalitu ovzduší v daných oblastech a byl také přenesen přes hranice, čímž přispěl k letnímu smogu v Evropě.
S tím úzce souvisí i to, že rok 2025 přinesl obzvláště aktivní sezónu přenosu saharského prachu. Služba Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) zaznamenala v první polovině roku i v létě několik případů přenosu prachu na velké vzdálenosti přes Atlantik do Evropy. Opakované atmosférické prachové události postihly Středomoří, zejména Španělsko, Itálii a Řecko, v některých případech se velké oblaky dostaly až na sever do Francie, Beneluxu, Spojeného království a Německa, což často vedlo k zamlžené obloze, viditelnému usazování prachu a výrazně zvýšeným koncentracím PM₁₀ (částic o průměru 10 mikrometrů nebo méně) na povrchu. Je důležité si uvědomit, že prachové bouře ovlivňují nejen kvalitu ovzduší a zdraví, ale také sluneční záření, tvorbu mraků a dokonce i samotný klimatický systém.
Vlevo: Nahromadění prachu nad Francií zbarvilo oblohu do žluta; Vpravo: Auto poseté spadlým prachem.
Evropa navíc pocítila dopad atlantických bouří. Na začátku srpna se bouře Floris přehnala přes severní část Spojeného království a Irsko s nárazy větru přesahujícími 85 mph, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny a narušení dopravy. Později téhož měsíce se k kontinentu přiblížil hurikán Erin. Ačkoli před dosažením pevniny zeslábl, jeho interakce s následnými tlakovými nížemi vyvolala dlouhé období nestabilního počasí, které přetrvávalo až do září.
Vlevo: Bouře Floris poblíž pobřeží Skotska; Vpravo: Hurikán Erin se blíží k Evropě po extratropické transformaci.
Rozmanité extrémy léta 2025 – od veder po bouře – nám ukazují, proč je pro pochopení a řízení rizik spojených s počasím a klimatem nezbytné neustálé monitorování a jasná komunikace.
